Možná to zní až banálně – a ani si vlastně nejsem plně jistá tím, že tento bod je naprosto nejdůležitější ze všech, ale veliká potřeba se mu upřít nedá. Teoreticky nepotřebuje člověk někoho, kdo ho bude milovat – stačí, když se o něj bude starat, podá mu pomocnou ruku v každém momentě, kdy je to potřeba... jenže kde je pak záruka, že toto bude chtít dělat po celý zbytek života? Ta je právě v té lásce. A i když se dnes rozpadá okolo 70% dlouhodobých vztahů (nejde jen o manželské svazky), přesto věřím, že se láska dá najít, i kdyby mělo jít jen o vztah na 10, 20 let – i jen tato „krátká“ doba by mohla být velice šťastná.